Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Staré kulturní krajiny Moravy
Kolejka, Jaromír
Vletech 2016-2020 proběhla na historickém území Moravy inventarizace segmentů krajiny, jejichž vzhled vsoučasné době je podobný jejich obrazu vpředindustriálním období na katastrálních mapách z1. pol. 19. st. Při řešení projektu programu NAKI MK ČR bylo do obsáhlé databáze zařazeno 1139 segmentů staré předindustriální krajiny větších než 10 ha. Navíc ke každému segmentu bylo zjištěno kolem 10 dalších charakteristik, které slouží geostatistické analýze a klasifikaci. Vpříspěvku je nastíněn myšlenkový postup identifikace zbytků staré kulturní krajiny počínaje přehledem nejstarších použitelných mapových podkladů zúzemí Moravy. Vysvětlen je pojem starobylá předindustriální krajina a zdůvodněno její časové zařazení. Zevrubně jsou popsány historické události, které předcházely vzniku předindustriální krajiny. Uvedeny jsou rovněž příčiny, které vedly kdramatickým změnám kulturní krajiny vdobě průmyslové společnosti. Nastíněn je postup zjišťování a mapování starých krajin za využití současné barevné ortofotomapy a císařských otisků katastrálních map z 20. - 30. let 19. století. Přiložená mapová dokumentace poskytuje přehled o charakteru dostupných podkladů o starých krajinách a o rozmístění jejich zjištěných zbytků na historickém území Moravy ve východní části České republiky.
Krajina jako fixátor lidské paměti – příklad královéhradeckého bojiště z roku 1866
Kessler, Vojtěch ; Šrámek, J.
Vztah člověka a krajiny v 19. století bývá obvykle nahlížen prizmatem fundamentálních soudobých fenoménů, tedy v první řadě průmyslové revoluce, budování a zahušťování železniční sítě a urbanizace. Autoři se ve svém příspěvku zaměřují na jinou rovinu, a sice přiblížení toho, jak se krajina proměnila vlivem válečných událostí a vlivem rozvoje dobové paměťové kultury a historismu. Za příklad jim v tom slouží dějiště největší bitvy 19. století na českém území, bojiště z prusko-rakouské války u Hradce Králové (Sadové). Na jeho příkladu pak demonstrují proměnu někdejšího válečného pole ve specifické pietní a sepulkrální lokalitu a následně památkovou oblast, jejíž existence přečkala nejen poryvy 20. století, ale především se stala vlivným fixátorem paměti na válku z roku 1866 nejen v bezprostředním regionu. Přičemž krajina sama, od 19. století vlivem památkové péče zásadněji nezměněná, je podle jejich soudu důležitým faktorem této recepce.
Staré lomy na území Brna: most mezi přírodním a kulturním dědictvím
Kubalíková, Lucie
Území Brna je geologicky a geomorfologicky velice pestré díky své pozici na hranici dvou celoevropsky významných jednotek – Českého masivu a Západních Karpat. Litologická a morfologická diverzita a rovněž hydro- a pedodiverzita se podílely na historickém vývoji města, jeho dalším rozvoji i na jeho současném utváření. Využívání přírodních materiálů na území Brna spadá do staršího paleolitu (pazourky na Stránské skále), ovšem větší rozmach byl zaznamenán až ve středověku (těžba stavebního a dekoračního kamene – vápence na Stránské skále a Hádech, slepence na Červeném kopci, později písky a spraše). V současné době se na území Brna nachází několik desítek nečinných lomů, cihelen a pískoven, které podávají svědectví jednak o geologické historii města a jednak o využívání přírodních zdrojů. Tyto lomy jsou často legislativně chráněny jako přírodní památky nebo rezervace, případně jako významné krajinné prvky. Díky svým hodnotám jsou cenným zdrojem informací z hlediska věd o Zemi (paleontologické nálezy, stratigrafie, krasové jevy, specifický druh horniny), mají však význam i z hlediska kulturního a historického (např. zdroj stavebního materiálu pro kulturní památky, historie využívání přírodních zdrojů, antropogenní podzemí, industriální a antropogenní tvary reliéfu, vliv na rozvoj města atd.). Lomy tedy reprezentují most mezi přírodními a kulturními aspekty krajiny, respektive mezi přírodním a kulturním dědictvím. Studium kulturně-historických a geovědních aspektů starých lomů může přispět k rozpoznání jejich skutečných hodnot a napomoci i přijetí vhodných opatření z hlediska ochrany neživé přírody i kulturního dědictví.\n

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.